Záchranná stanice tuleňů
Na okraji bazénu v záchranářské stanici Zeehonden Créche polehává pětiměsíční tuleň Tomko a mhouří očima proti sluníčku. Těší se na příští týden, kdy ho vypustí do moře. Písečné pláže na severu Holandska jsou totiž domovem stovky tuleňů.
V Pieterburenu najdete jedinečné místo, kde pomáhají tuleňům zpátky do volné přírody. Do Zeehonden Créche se dostávají poranění tuleni z pláží Terschellingu, Groningenu, Amelandu a německého zálivu Delfzijil. Zesláblá zvířata si ve stanici léčí různá poranění a nemoci. Nejčastěji je trápí rybářské sítě, do kterých se zamotají.
V záchranářské stanici mívají od 25 do 190 tuleňů, maximálně zde měli však zatím 250 chráněnců. Nejčastěji sem dobrovolníci přivážejí tři až pěti měsíční mláďata, která se dostávají do volné přírody při dosažení váhy 25 kilogramů. To jim obvykle trvá tři až čtyři měsíce.
Přes skleněnou stěnu si prohlédnete, jak jim připravují jídlo, jak se zotavují po lékařských zákrocích. Nejkrásnější jsou pak venkovní výběhy, kde si téměř zdraví tuleni užívají rekonvalescence a mají za úkol jen přibírat na váze. Pozorovat je můžete ze dvou metrů přes dva nízké ploty. Blíže to není možné, protože jsou příliš plaší. Jediné tuleně, které si zde můžete pohladit, jsou z plyše v prodejně suvenýrů nebo bronzová socha u výběhů.
Tuleně jezdí v jejich přirozeném prostředí pozorovat turisté z Amelandu a Terschellingu na lodích, které zůstávají ve vzdálenosti 30 metrů, aby je nerušili.
