Králův den - největší happening v Evropě

Párty pro nedočkavé v podobě Královy noci se koná večer 26. dubna. Druhý den pak od 11 hodin začíná ožívat centrum města. Ulice zaplní bleší trhy, neodmyslitelná pódia s kapelami a stánky s vaflemi, ovocnými saláty, koktejly, smaženými holandskými specialitami od hranolek až po tradiční fritované okořeněné masové tyčinky - frikandely či krokety. Nechybí ani cukrová vata, vafle či poffertjes.

Kostýmy neznají hranic. Dívky kombinují oranžové minišaty s pruhovanými punčochami v barvě nizozemské trikolóry. Ale ani mladí muži nezůstávají pozadu. Ti odvážnější si navlékají třeba oranžové elastické neoprény. Elegantní ženy sahají po oranžovém boa.  Město doslova září oranžovou barvou, ne nadarmo se říká, že oranžová dodává energii. Atmosféra pulzuje energií a hudbou jako na správném večírku.

Kanály zaplňují bárky různých typů plavidel, pod některými mosty se tvoří zácpy. Kreativitě se meze nekladou, proto se někteří kapitáni vybavují mixážními pulty a velkými reprobednami. Potkáte tu i bárky s grilem.  Nechybí ani recese. Z některých mostů hází lidé malé balónky s vodou, na jiných postávají šprýmaři, kteří se chtějí zbavit staré veteše a když na něj kývnete, hodí vám dolů nějaký dárek. Někdo chytne oprýskaný nočník, jiní třeba puklou vázu. Lze také přejít kanál po bárkách, kterých je v centru města tolik, že chvílemi není vidět vodní hladina.

Nedostatek toalet místní kompenzují tím, že vybírají poplatky za použití vlastních záchodů. Hlavní náměstí Dam se mění v pouť. Můžete se tak svézt na obrovském řetízkovém kolotoči, rameni, které se protáčí rychlostí až 120 km/h, vyzkoušet střelnici nebo ochutnat cukrovou vatu, horké vafle či pečené ořechy.

V Amsterdamu tancuje na Králův den více jak milión lidí. Přibližně třetinu bujarých slavících tvoří místní. Ostatní přijíždí z okolních měst, ale poměrně hodně aut najdete také s francouzskou, německou, litevskou, italskou nebo českou poznávací značkou.

Proč oranžová barva?

Na státní vlajce nenajdete oranžovou, přesto patří k národním barvám. V Nizozemsku se všichni hlásí ke královskému Oranžsko-Nasavskému rodu, od něj pochází oranžová barva - jeden z národních znaků. Oranžovo modro bílou vlajku měl ve znaku princ Vilém I. Oranžský, který vedl povstání nizozemských protestantských provincií proti španělské nadvládě v 16. století. Po vzniku republiky v čele s Vilémem se jako první státní vlajka používala právě oranžovo modro bílá, která byla v 17. století pozměněna. Vyměnil se oranžový pruh za červený.

Historie tradice

Nizozemský Královnin den se poprvé slavil 31. srpna 1885 na počest narozenin princezny Wilhelminy, která se později stala královnou. Mezi léty 1885 až 1890, v době před korunovací Wilhelminy, se svátku říkalo Princeznin den. Od roku 1891 se narozeninové slavnosti říkalo Královnin den.

Poté, co převzala roku 1949 moc v zemi královna Juliana, dcera Wilhelminy, se začal slavit Královnin den 30. dubna na Juliániny narozeniny. Její nástupkyně, královna Beatrix ponechala termín Královnina dne na konec dubna kvůli lepšímu počasí, ačkoliv má narozeniny 31. ledna. Od nástupu Willema Alexandra se začal slavit Králův den 27. dubna, v den panovníkových narozenin.