Reportáž z umění a kultury
Krása holandské klasiky
Milovníci umění nejvíce obdivují skvostná plátna holandských malířů tvořících v 17. století. Úchvatné jsou však i modernější obrazy Vincenta van Gogha – velikána postimpresionismu.
Zlatá éra holandského malířství, kterou se proslavilo 17. století, zrodila mnoho vynikajících umělců i malířských škol speciálního zaměření – v té době vznikaly krásné krajinomalby, mytologické kompozice, maríny, skupinové portréty či podobizny jednotlivců nebo vkusné žánrové malby lidového rázu.
Hvězdná trojice
Z holandských mistrů „zlatého věku“ nejvíce vynikají Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606–1669), Frans Hals starší (1581–1666) a Johannes Vermeer van Delft (1632–1675). A v historii umění jim bývá po právu společně přisuzováno i nejvyšší „hvězdné ohodnocení“. Jistě nejslavnějším je „mistr temnosvitu“ Rembrandt, jehož plátna hýří nejen bohatstvím odstínů, ale odrážejí i hluboký osobní prožitek. Většinu života prožil v Amsterdamu, kde můžete dodnes obdivovat jeho obrazy (především slavnou Noční hlídku v Rijksmuseu; ale za návštěvu též stojí Rembrandthuis).
Město Haarlem připomíná jiného osobitého malíře: Franse Halse staršího, skvělého portrétistu, který tu zažil období slávy i bídy a závěr života strávil v chudobinci... Jeho odvážné užití výrazných barev obdivovali i moderní malíři, zejména impresionisté. Špičková díla Franse Halse staršího vystavuje haarlemské Frans Hals Museum.
Posledním z „hvězdné trojice“ byl Vermeer van Delft – mistr zasněných obrazů s intimní atmosférou. Jeho okouzlující práce spatříte v paláci Mauritshuis v Haagu či v amsterdamském Rijksmuseu (obraz Mlékařka).
Muzeum zářivých pláten
V amsterdamské muzejní čtvrti objevíte i moderní budovu s prostým nápisem Vincent van Gogh (1853–1890). Uvnitř se nachází jedinečná sbírka zahrnující více než dvě stě obrazů, pět set kreseb, dále grafické listy, dopisy a další památky na tohoto moderního malíře holandského původu, který náležel k významným představitelům postimpresionismu. Většinu obrazů si po jeho smrti ponechal bratr Theo; pak je zdědila vdova Jo van Gogh-Bonger a nakonec připadly malířovu synovci Vincentu Willemovi, který je v roce 1962 převedl na Nadaci Vincenta van Gogha a dlouhodobě zapůjčil státu s tím, že pro sbírku postaví novou moderní budovu.
Muzeum Vincenta van Gogha, zpřístupněné roku 1973, bylo v roce 1999 ještě velkoryse rozšířeno.
Ivana Mudrová, spisovatelka a nezávislá publicistka
