U nás nosí klapající dřeváky asi jenom Spejbl s Hurvínkem, zato v Holandsku se do nich místní lidé obouvají už po staletí a dodnes jim slouží.
V Holandsku se všechny pastviny, louky a pole musejí odvodňovat. Proto se pro místní obyvatele staly voděodolné boty nutností. Protože kožené se rychle promáčely, kohosi osvíceného napadlo zkusit je vyrobit ze dřeva. Nápad se osvědčil a dřeváky se začaly zhotovovat z topolu, vrby nebo lípy. Právě lipové dřevo je nejlehčí, proto se z něj dělají i svatební dřeváky. Je to taková holandská tradice. Pokud se muž rozhodne vyznat své milé lásku, tak pro ni vydlabe dřeváky. Dříve se dělaly pouze ručně, dnešní moderní stroje jich dokážou zhotovit až tisíce za den. Dřevo se nejprve máčí, pak se nechá trochu vyschnout a poté se opracovává noži a dlabacím zařízením. Pouze špičky a paty se dělají ručně. Rybářské dřeváky mají špičku placatější, sedlácké ostřejší, protože sloužila k popohánění dobytka. A jak si vybrat, aby dobře seděly? Při zkoušení se musí za patu nohy vejít palec ruky. Při chůzi se sice vyzouvají, ale to chce cvik. Časem se v nich naučíte běhat, skákat i tančit.
Jana Vaňátková, Týdeník Květy